Zásnuby jsou kouzelný a prastarý rituál, který se datuje až do doby starověkého Egypta. Od těch časů se sice mnohé změnilo, a to jak v důsledku emancipace, tak i vlivem sociálních sítí, které z nich udělaly věc veřejnou, přesto však původní smysl zůstal. Jsou radostnou předzvěstí blížícího se vstupu do manželství, nezapomenutelným okamžikem, který si pamatujeme celý život, potvrzením jedinečnosti vztahu mezi mužem a ženou, přestoupením magické hranice, které posunuje vztah dál, do další etapy.
Dříve byly se zásnubami spjaty velké rodinné oslavy, dnes se od této tradice spíše upouští. Zásnuby probíhají obvykle pouze ve dvou, mají tak intimní charakter. Je to den, který patří pouze mileneckému páru. Nejčastěji probíhá na romantických místech, která jsou k tomu jako stvořená, například místo prvního setkání, prvního rande, za doprovodu zapadajícího slunce, dech beroucího výhledu či na ztichlé mořské pláži. Jsou tak okamžikem, kdy si dva lidé vyjádří svou lásku a přání být spolu navěky. Předáním většinou zlatého zásnubního prstenu, který má obvykle tvar klasického kroužku a je zdobený briliantem, se stvrdí kladná odpověď. Protože ho žena nosí celý život a připomíná jí tak krásné chvíle s ním spojené, není vhodné na něm šetřit, investice do kvality se několikanásobně vyplatí. Zásnubní prsten symbolizuje vážný svazek mezi mužem a ženou a upozorňuje okolí i případné soky v lásce, že dáma již není volná.
Potom přichází čas návštěvy rodičů, kteří jsou o zasnoubení informováni, přednost má nejprve rodina snoubenky. Obvykle následuje pozvání na rodinný oběd či večeři, zve se jen úzký okruh rodiny – rodiče, sourozenci, případně prarodiče. Snoubenec by neměl zapomenout na kytici pro maminku snoubenky i svou budoucí nevěstu, kytice pro maminku se předává jako první. Pro takový významný okamžik je vhodné slavnostnější oblečení, ve kterém chodíme do divadla nebo lepší restaurace. Dle tradice by se měla svatba konat do roka a do dne od zásnub, dnes se ale toto časové rozpětí z různých důvodů v podstatě už nedodržuje.
